V červnu se v Praze konala 35. výroční konference Society for Light Treatment and Biological Rhythms. Akce probíhala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy na Albertově.
Konference nabídla účastníkům možnost setkat se s odborníky z celého světa a dozvědět se o nejnovějších výzkumech a vývoji v oblastech léčby jasným bílým světlem a cirkadiánních rytmů. Úvodní proslov měl úřadující prezident SLTBR profesor Christian Cajochen z Univerzity v Basileji. V první den konference jsme hned v prvním sympoziu vyslechli dvě zajímavé přednášky. Tématem první z nich byla standardizace měření a záznamu světelných podmínek při experimentech, tak aby byly srovnatelné a opakovatelné. Přednesl ji Manuel Spitschan z Technické univerzity v Mnichově. Druhou byla přednáška o klinických důsledcích spektrálních rozdílů u fototerapeutických přístrojů, kterou přednesly Lenka Maierová (ČVÚT) a Jana Kopřivová (NÚDZ). Odpolední sympozium ve čtvrtek 20. června bylo věnováno základnímu výzkumu. Zajímavé sdělení přednesl Jonathan Johnston z Univerzity v Surrey. Tématem byly pokroky a výzvy ve využití chrono-nutričních přístupů. V pozdním odpoledni proběhla prezentace J. Christiana Gillina, která získala cenu pro mladého vědce. V podvečer proběhly ještě prezentace v posterové sekci.
V pátek 21. června ráno bylo první v programu společné sympozium sponzorujících firem, které se věnovalo otázce, jak přispívat do budoucna k tématům cirkadiánního zdraví. Odpolední sympozium bylo věnováno translačním vědeckým přístupům ve studiu chronobiologie a cirkadiánních rytmů. V prezentaci Sebastiana Holsta z výzkumného centra firmy Roche bylo sděleno, že citlivost na světlo večer, z hlediska potlačení melatoninu, se může u různých osob lišit v rozsahu více než jednoho řádu (inflexe 10-400 lx) a že lidé ve východní Asii mají zřejmě tuto citlivost nižší. Shanta Rajaratnam z Univerzity v Monash uvedl ve svém sdělení, že "světelná historie" - některé účinky expozice světlu -, se projeví až následující den nebo dny. Profesorka Lisa Wu v diskusi zmínila, že červené světlo, používané jako placebo, může zvyšovat citlivost k následné expozici dennímu světlu a ovlivnit tak výsledky výzkumu. Ještě předtím, než byla zahájena galavečeře konference, měli účastníci jedinečnou možnost vyslechnout společnou přednášku a společnou diskusi legend chronobiologie, prof. Heleny Ilnerové a prof. Anny Wirz-Justice, o jejich průkopnických vědeckých začátcích v chronobiologii.
V sobotu ráno 22. června byla na programu valná hromada členů SLBRT. V sympoziu věnovaném klinickým aspektům chronobiologie zazněla přednáška Filipa Španiela o chronobiologii bipolární poruchy, kdy byly zmíněny i nálezy pomalých frekvencí astrocytů (desetiny hertzu). Závěrečnou plenární přednášku měl prof. Satchin Panda s tématem cirkadiánních rytmů a časových restrikcí příjmu potravy u zdravých a u nemocných. V závěru zdůraznil zejména to, jak si můžeme nerespektováním našich vnitřních hodin sami sobě škodit.
Konference byla účastníky hodnocena jako výborná po všech stránkách a všichni se již těší na její příští ročník.
MUDr. Pavel Doubek, Ph.D.
Ing. Antonín Fuksa