Česká a slovenská psychiatrie

Česká a slovenská psychiatrie

Časopis
Psychiatrické společnosti ČLS JEP
a Psychiatrickej spoločnosti SLS

původní práce / original article

SPOKOJENOST PACIENTŮ A JEJICH BLÍZKÝCH S ELEKTROKONVULZIVNÍ TERAPIÍ

PATIENTS´ AND THEIR RELATIVES´ SATISFACTION WITH ELECTROCONVULSIVE THERAPY

Gabriela Jirečková1, Lucie Kališová1, Jozef Buday1, Tadeáš Mareš1, Thai Hong Le1, Eva Magyarová1, Martin Anders1

1 Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze

Práce byla podpořena výzkumnými projekty MZ ČR - RVO VFN64165 a programem Cooperatio (vědní oblast Neuroscience).

SOUHRN

Jirečková G, Kališová L, Buday J, Mareš T, Hong Le T, Magyarová E, Anders A. Spokojenost pacientů a jejich blízkých s elektrokonvulzivní terapií

Elektrokonvulzivní terapie (EKT) je jednou z nejúčinnějších metod pro léčbu závažných psychických onemocnění, přesto je často obecnou populací vnímána záporně. Negativní vnímání EKT veřejností je však v kontrastu s reálným vnímáním EKT pacienty podstupujícími tuto formu terapie a jejich blízkými. V rámci předkládané studie jsme sledovali soubor pacientů (N = 67) léčených EKT na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN v Praze a soubor jejich blízkých osob - většinou rodinných příslušníků (N = 50). Obě skupiny vyplnily po skončení série elektro-konvulzí dotazník, který hodnotil efektivitu léčby, informovanost o léčbě a míru tlaku, se kterou byla léčba profesionály doporučována. Součástí bylo také hodnocení nežádoucích účinků léčby a ochoty podstoupit EKT znovu, pokud by byla v budoucnu indikovaná. Většina pacientů (nad 80 %) byla s léčbou spokojená, hodnotila ji jako účinnou, a neobávala by se ji v budoucnu opět podstoupit, ač zhruba třetina referovala mírné nežádoucí účinky. Příbuzní pacientů vyjádřili obdobně pozitivní názor na EKT, kterou byl jejich blízký léčen. Pozitivní reference samotných pacientů a jejich blízkého okolí pomáhají snížit stigmatizaci této metody, což může být v budoucnu nápomocné v léčbě dalších osob.

Klíčová slova: elektrokonvulzivní terapie, efektivita, spokojenost s léčbou, stigma, blízké osoby

SUMMARY

Jirečková G, Kališová L, Buday J, Mareš T, Hong Le T, Magyarová E, Anders A. Patients´ and their relatives´ satisfaction with electroconvulsive therapy

Electroconvulsive therapy (ECT) is one of the most effective forms of therapy of severe psychiatric conditions. ECT is often perceived negatively by the general public, however the negative perspective of ECT is in contrast with a real perspective of ECT by patients themselves and their relatives. In this study we have observed patients (N=67) and their relatives - mostly family members (N=50), who have been treated with ECT at the Department of Psychiatry, First Faculty of Medicine and General University Hospital in Prague. Both groups have filled a questionnaire after finishing the treatment (series of ECT), which evaluated the effectivity, awareness, and possible pressure to undergo the treatment. Part of the questionnaire was also to evaluate side effects and willingness to repeat ECT again in the future, if indicated. Most of the patients (over 80%) were content with the treatment, they considered it effective, and they were not afraid to undergo ECT again, despite approximately one third of the group reporting to experience some form of mild adverse effects. Patients? relatives had also similarly positive attitude towards ECT, which was used to treat their close ones. Positive feedback from patients themselves and their relatives can help to reduce the stigmatization of ECT, which can help future patients.

Key words: electroconvulsive therapy, effectiveness, satisfaction with treatment, stigmatization, relatives

ÚVOD

Elektrokonvulzivní terapie (EKT) je jednou z nejúčinnějších léčebných metod závažných neuropsychických onemocnění, zejména těžkých depresivních epizod,1,2 rezistentní schizofrenie3,4 nebo epizod bipolární poruchy.5,6 EKT je i v dnešní době často veřejností vnímána negativně,7 k čemuž přispívá například negativní vyobrazení EKT v médiích a filmovém zpracování.8,9 Negativní vnímání EKT veřejností je však v kontrastu s reálným vnímáním EKT pacienty podstupujícími tuto formu terapie a jejich blízkými.

Studie z posledních let ukazují, že většina pacientů léčených EKT hodnotí tuto terapii jako účinnou.10,11 Názor osob blízkých nemocnému je také důležitý, protože může ovlivnit ochotu pacienta tuto léčbu podstoupit. Pro formování pozitivního přístupu k EKT je důležitá dostatečná informovanost blízkých osob o elektrokonvulzivní terapii a pomáhá eventuálně také, pokud mohou být blízké osoby aplikaci EKT přítomny. Oba tyto přístupy mírní obavy nemocných i jejich blízkých osob a minimalizují odmítnutí léčby, pokud je nemocnému indikována a mohla by mu pomoci.12,13 Práce Grovera et al. z roku 2011 dokonce prokázala, že blízké osoby pacientů podstupujících EKT mají k léčbě obecně pozitivnější přístup a jsou o této léčebné metodě lépe informovány než příbuzní těch, kteří EKT nepodstoupili a jejichž povědomí o EKT je ovlivněno zejména médii.14 Pozitivní reference od pacientů a jejich blízkých mají důležitou výpovědní hodnotu a mohou pomoci snížit stigmatizaci této metody.

V naší zemi je běžnou praxí nemocné před započetím léčby o důvodech i průběhu elektrokonvulzivní léčby informovat. Z mapování provádění EKT v České republice vyplynulo, že veškerá psychiatrická zařízení, která poskytují EKT, nabízejí o EKT informace, které většinou doprovázejí získání informovaného souhlasu.15 Je otázkou, jakým způsobem probíhá informování blízkých osob pacientů, kteří podstupují EKT. Na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN v Praze je pacient před započetím EKT a podpisem informovaného souhlasu o metodě léčby plně informován svým ošetřujícím lékařem, je mu poskytnuta informační brožura a zodpovězeny případné dotazy. Pokud má pacient zájem, lékař pak může promluvit i s jeho blízkými, kdy jim průběh terapie vysvětlí a event. poskytne také informační materiály.

Cílem našeho výzkumu bylo zhodnotit přístup pacientů a jejich blízkých k EKT poté, co tuto léčbu podstoupili. Pozitivní hodnocení EKT pacienty a jejich blízkými může ovlivnit jejich rozhodování v dalším pokračování léčby nebo ve znovuzvolení EKT jako metody léčby v budoucnu. Pozitivní reference o EKT pak mohou pomoci dalším pacientům a snížit stigmatizaci této metody.

METODA

Česká a slovenská psychiatrie Česká a slovenská psychiatrie

Do studie byli zahrnuti dospělí pacienti léčení elektrokonvulzivní terapií na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN v Praze v letech 2016-2019. Všichni zúčastnění podepsali informovaný souhlas s účastí ve studii. Byly osloveny také blízké osoby zařazených pacientů. Tato studie byla schválena etickou komisí VFN.

Pacientům zahrnutým do studie byl jednorázově předložen šestipoložkový dotazník, kde měli na Likertově škále hodnotit efektivitu podstupované EKT, míru tlaku od okolí podstoupit tuto metodu léčby, míru informovanosti, názor na potenciální opakování EKT v budoucnu a výskyt nežádoucích účinků doprovázejících EKT.

Blízkým osobám pacientů byl s jejich svolením předložen podobný dotazník (celkem sedm otázek), který byl opět vytvořen výzkumným týmem, a který obsahoval navíc otázky týkající se stigmatizace EKT.

Názor respondenti obou skupin vyjadřovali na škále o 10 bodech, kdy 1 = rozhodně ano a 10 = rozhodně ne.

Všem osobám zahrnutým do studie byl dotazník vysvětlen lékařem-psychiatrem, samotné vyplnění dotazníku respondenty bylo realizováno individuálně, kdy dotazník probandi vyplnili sami, v jimi zvoleném prostředí, a následně odevzdali lékaři zpět.

Výsledky byly zpracovány pomocí deskriptivní statistiky (průměr, směrodatná odchylka). K samotné EKT byl použit přístroj MECTA spECTrum 5000Q, pracovní postup dle příslušné směrnice VFN - PP-PSY-04. EKT probíhala při hospitalizaci, v celkové anestezii propofolem a myorelaxaci succinylcholinem, za přítomnosti anesteziologa. K určení dávky energie byla energie titrována při první aplikaci EKT.15 Individuální technické parametry, jako umístění elektrod - bitemporální či unilaterální, celkový počet aplikací a dávky anestetika a myorelaxans, nebyly v této studii zohledněny.

VÝSLEDKY

Dotazník vyplnilo celkem 67 pacientů, z toho bylo 33 mužů a 34 žen, průměrný věk pacientů byl 48,7 roku (nejmladšímu pacientovi bylo pak 20 let a nejstaršímu 85 let). Celkem 54 pacientů, tzn. 80,6 %, bylo léčeno pro depresivní poruchu (diagnózy dle MKN-10 klasifikace: F31.4-6, F32.x, F33.x, F25.1 a F06.3) a 13 pacientů, tzn. 19,4 %, pro psychotickou poruchu nebo mánii (diagnózy dle MKN-10 klasifikace: F2x.x - mimo F25.1, dále pak F30.x, F31.0-3).

Dotazník vyplnilo 50 osob blízkých, které si určovali sami pacienti a ze kterých bylo 30 partnerů, 13 rodičů, 2 děti, 2 sourozenci pacientů, u 3 nebyl vztah vyplněn.

Přístup pacientů k EKT byl vesměs pozitivní. Z dotazníků vyplněných pacienty vyplývá, že se většina pacientů necítila být před nebo během EKT pod nátlakem léčbu podstoupit a cítila se být o metodě dostatečně informována. Převážná většina pacientů dále hodnotila EKT jako vhodně zvolenou metodu léčby, která byla účinná, a pokud by to bylo potřeba, podstoupili by ji v budoucnu znovu. Přibližně třetina pacientů uvedla některý z nežádoucích účinků léčby, nejčastěji se jednalo poruchy paměti, únavu, problémy se soustředěním, bolesti hlavy a svalů.

Blízké osoby pacientů hodnotily EKT většinou pozitivně, avšak ve srovnání s pacienty o něco méně. Většina respondentů v této skupině uvedla, že EKT je metodou léčby, která má místo v moderní psychiatrii. Většina osob blízkých pacientů uvedla, že EKT nevnímá jako škodlivou a že to byla vhodná metoda léčby pro jejich blízké, a konstatovala, že došlo k pozitivnímu efektu u jejich blízkých po EKT. Dále se pak většina respondentů domnívá, že pacienti nebyli podrobeni nátlaku okolí tuto formu terapie podstoupit a že EKT nebude mít pro jejich blízké negativní dopady, a to nejen trvalé, ale vůbec žádné.

DISKUSE

Pacienti a jejich blízcí zapojení do této studie měli k EKT kladný přístup, ať už hodnotili účinnost terapie, dostatečnou informovanost, nátlak podstoupit EKT, ochotu podstoupit EKT znovu v budoucnu, nebo nežádoucí účinky s terapií spojené. Toto vnímání EKT pacienty a jejich blízkými je v kontrastu s negativním vnímáním EKT veřejností, a to ať už laiky, nebo veřejností odbornou.

Postoj veřejnosti k elektrokonvulzivní terapii byl opakovaně prokázán jako negativní, veřejnost má většinou nedostatečné informace o této léčbě, případně je ovlivněna jejím mediálním ztvárněním.7,16,17 Mapující průzkum pohledu veřejnosti na elektrokonvulzivní terapii byl uskutečněn v roce 2016 na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN. Získaný soubor tvořilo 555 respondentů, 50 % laiků (nezdravotníků), 25 % pracovníků ve zdravotnictví a 25 % studentů medicíny v 5. ročníku. Většina respondentů měla nejvíce informací o EKT z médií. Téměř 40 % laiků se domnívalo, že EKT psychiatři zneužívají - používají za trest - a 87 % respondentů bylo přesvědčeno, že tato metoda má nežádoucí účinky. Na druhé straně je potřeba říci, že 70 % laiků a 92 % zdravotníků by souhlasilo s použitím metody u svého příbuzného, pokud by byla tato forma lékařem indikována. Zdravotníci vnímali EKT častěji jako účinnou metodu, která může nemocným v léčbě duševních obtíží pomoci. Zdravotníci a studenti medicíny (tj. více informované skupiny) pak měli méně stigmatizovaný pohled než laici.15

Studie mezi odborníky ze zahraničí sledující přístup psychiatrů v USA a Anglii prokázaly, že 72-85 % z oslovených psychiatrů hodnotilo EKT jako bezpečnou a účinnou léčebnou metodu. Pokud však byli zahrnuti i jiní specialisté pracující na psychiatrii (sociální pracovnice nebo psychologové), tito posuzovali EKT výrazně méně pozitivně než lékaři a zdravotní sestry, kteří byli léčbě a léčeným pacientům blíž.18

Studie zaměřené na studenty medicíny ukazují rozdíl ve vnímání EKT před stáží na psychiatrii a po stáži. Před stáží na psychiatrii viděli studenti metodu jako zastaralou, jen pro nejhorší případy, škodlivou. Po stáži na psychiatrii a zejména po osobním zhlédnutí EKT se jejich názor na tuto léčbu značně změnil a viděli ji pozitivně.19 Naopak pokud byly studentům medicíny demonstrovány nejprve scény z filmů, jejich postoj k EKT byl zápornější, i když byli o EKT informováni.20

První studie dotazující se přímo pacientů na subjektivní vnímání EKT byla provedena už v roce 1975 na 96 pacientech, kteří hodnotili zpětně EKT pozitivněji, než očekávali.21 Další studie byly provedeny v 80. a 90. letech minulého století, kde téměř 80 % pacientů hodnotilo EKT jako metodu, která jim pomohla, a znovu by byli ochotni metodu podstoupit, pokud by bylo třeba.22-24 Rose et al. provedli metaanalýzu 26 evropských studií od roku 1980 do 2000, kde více než 80 % pacientů hodnotilo EKT kladně, nicméně přibližně třetina z nich sdělovala subjektivně vnímané poruchy paměti. 10 Review Chakrabartiho et al. z roku 2010 prezentovalo fakt, že pokud pacienti nejsou dostatečně informováni o EKT, zvyšuje to jejich obavy a negativní pohled, ačkoliv má pro ně EKT léčebně efekt dobrý. Informovanost pacientů o EKT a možnost se pro léčbu svobodně rozhodnout a také absolvování léčby samotné jejich kladný postoj k EKT a ochotu k léčbě zvýšilo.25

Vnímání EKT blízkými osobami nemocných léčených EKT hraje také důležitou roli, protože může lehce ovlivnit postoj nemocných k léčbě. Studií hodnotících pohled příbuzných pacientů léčených EKT bylo uskutečněno pouze několik, jejich výsledky potvrzují pozitivní pohled na léčbu.7 Jak jsme již zmiňovali v úvodu, studie Grovera z roku 2011 porovnávala postoj příbuzných pacientů léčených EKT se skupinou příbuzných pacientů léčených jinou metodou než EKT. Příbuzní pacientů léčených EKT získali častěji informace o EKT od lékařů, jejich postoj k metodě byl pozitivnější a měli o EKT větší znalosti ve srovnání se skupinou příbuzných, kteří získali své informace hlavně prostřednictvím médií. Skupina příbuzných neléčených EKT se stavěla k této léčebné metodě ambivalentně nebo kriticky.14 Jednou z dalších výhod zapojení blízkých osob do celého procesu EKT může být jejich podíl na zhodnocení celkového stavu nemocného, efektu léčby, případně kognitivních nežádoucích účinků,26 podle kterých se pak mohou event. upravit technické parametry EKT27 nebo intervaly mezi jednotlivými aplikacemi EKT, zejména pak v udržovací fázi. Studie Eliase et al. pak hodnotila přítomnost rodin pacientů přímo u samotného výkonu EKT, kdy rodiny pacientů toto vnímaly většinou jako uklidňující, zbavilo je to jejich obav12 a dalším rodinám by to taktéž doporučily.12

Shrneme-li výsledky naší studie, můžeme říci, že se shodují se závěry již proběhlých studií - reální pacienti podstupující EKT a jejich blízcí se k této metodě léčby staví veskrze pozitivně, a to i přes negativní zobrazení EKT ve filmech a televizních programech.8 Zpětně jsou pak spokojenost s EKT a její pozitivní hodnocení spojeny s ústupem příznaků onemocnění a schopností pacienta se zapojit zpět do života, schopností pracovat a zvládat další běžné aktivity.28

Zhruba třetina našich pacientů subjektivně vnímala nějaký nežádoucí účinek terapie. Je třeba zmínit, že kognitivní nežádoucí účinky souvisí často s technickými parametry léčby a správným nastavením parametrů je lze zmírnit.27 Subjektivně vnímané nežádoucí účinky léčby míru spokojenosti s EKT neprohlubují,28,29 což potvrzují i naši pacienti, kteří by podstoupili v budoucnu EKT znovu, pokud by to bylo potřeba.

Výsledky studie mohly být ovlivněny individuálními rozdíly v léčbě pacientů. Studie se zúčastnili pacienti širokého diagnostického spektra a nebylo zohledněno, jestli EKT pacienti podstoupili se svým souhlasem, nebo z vitální indikace bez souhlasu, nebyl zohledněn počet aplikací, technické parametry EKT, rozdíly v dávkování anestetik a myorelaxans, doprovodná farmakoterapie a další podpůrná léčba pacientů. Komplexnost léčby pacientů pak mohla hrát roli i v subjektivně vnímaných nežádoucích účincích léčby, kdy nelze spolehlivě potvrdit, že za referovaným nežádoucím účinkem terapie stojí právě EKT. Informace o EKT pak byly pacientům sdělovány různými lékaři, je proto možné, že podávané informace byly pacienty vnímány různě. Všichni pacienti ve studii podstupovali EKT na jednom pracovišti, je proto možné, že se subjektivní vnímání EKT může lišit u pacientů podstupujících léčbu na jiných pracovištích. Dále pacientům nebyl dotazník administrován v jednotném časovém odstupu od poslední aplikace EKT, kdy kratší časový odstup může vést k pozitivnějšímu hodnocení EKT.25 Socioekonomické rozdíly mezi jednotlivci ve skupině pacientů a osob blízkých také mohou hrát rozdíl ve vnímání spokojenosti s EKT.

ZÁVĚR

I přes negativní vnímání EKT veřejností7 pacienti a jejich blízcí zapojení do této studie vyjádřili pomocí jednorázově administrovaných dotazníků po ukončení celé série EKT k této terapii kladný přístup, a to v různých otázkách zahrnujících účinnost léčby, dostatečnou informovanost o procesu terapie, nátlak k podstoupení EKT, nežádoucí účinky léčby či ochotu podstoupit tuto formu léčby v budoucnu. Spokojenost pacientů a jejich blízkých s EKT ovlivňuje jejich rozhodování v dalším pokračování léčby nebo ve znovuzvolení EKT jako metody léčby v budoucnu, což může pozitivně ovlivnit jejich úzdravu či vývoj jejich duševního onemocnění. Pozitivní reference samotných pacientů a jejich blízkého okolí veřejnosti pak pomáhají snížit stigmatizaci této metody, což může pomoci budoucím pacientům, pokud by někdy stáli před doporučením EKT podstoupit, nebo těm, kdo by byli v roli osoby blízké, ve vlastním rozhodování.

LITERATURA