Česká a slovenská psychiatrie

Česká a slovenská psychiatrie

Časopis
Psychiatrické společnosti ČLS JEP
a Psychiatrickej spoločnosti SLS

úvodník / editorial

VÝZVY A ÚSKALÍ ZMĚN VE FINANCOVÁNÍ PSYCHIATRICKÉ PÉČE


Financování psychiatrické péče obecně a zejména finanční motivace poskytovatelů je zásadní otázkou, kterou se dlouhodobě zabýváme. Hlavními partnery jsou pro nás v této diskusi Ministerstvo zdravotnictví a především zdravotní pojišťovny. Realizovaná reforma psychiatrické péče má naše snahy podpořit, přinést dobré argumenty a připravit nový systém úhrad, který by všechny poskytovatele péče motivoval a dostatečně odměňoval za to, že se chovají tak, jak je v novém systému žádoucí.

Pokud bychom se měli pokusit stručně shrnout aktuální problémy, kterým čelíme, seznam by vypadal asi takto:

Akutní psychiatrická péče je financována tzv. systémem DRG, který se ukazuje pro tento typ péče zcela nevyhovující. Existující akutní oddělení všeobecných nemocnic vykazují ztrátu a ekonomická nevýhodnost poskytování této péče působí jako zásadní faktor, který nepodporuje, resp. brání vzniku nových akutních oddělení ve všeobecných nemocnicích.

Následná péče je financována formou tzv. lůžkodne, s oblibou přezdívaného jako "hektarový výnos", který dělá z managementu psychiatrických nemocnic otroky ukazatele obložnosti. Jakékoliv změny v poskytované péči tak jdou proti požadavkům na starost o svěřený majetek s péčí řádného hospodáře. Vzhledem k  nedostatečně rozvinutým jiným formám péče ovšem nemocnice rozhodně prázdnotou netrpí. Pacienti, kteří tato lůžka využívají, ve většině případů jinou pro ně možnou formu péče nemají v systému dostupnou.

Ambulantní péče je řízena složitým systémem různě regulovaných a honorovaných výkonů, kde se jako ekonomicky efektivní a správné jednání hodnotí průměrnost. Průměrně komplikovaní pacienti ošetření v průměrném čase s průměrnou frekvencí. Jakákoliv odchylka od průměru narušuje křehký systém plánování a  vykazování péče a hrozí finanční sankcí od pojišťovny.

Abychom mohli tento systém změnit, je třeba ho nejprve důkladně popsat a  pojmenovat všechna ekonomická úskalí, na která poskytovatelé péče narážejí. Tyto snahy již probíhají několik let, dílčí výstupy byly na MZ diskutovány v  rámci pracovní skupiny pro udržitelné financování. Nicméně pro systémovou změnu je nezbytné provést důslednou analýzu financování péče o duševně nemocné, která bude provedena jako první krok v rámci projektu "Deinstitucionalizace". Jejím předmětem bude detailní popis současného stavu financování, včetně faktických dopadů na záměry reformy psychiatrické péče a motivace poskytovatelů jednotlivých forem péče. Výsledkem analýzy budou zejména varianty návrhů změn úhrad psychiatrické péče tak, aby poskytovatele služeb pro duševně nemocné motivovaly k optimálnímu rozvržení jednotlivých forem péče, efektivní spolupráci a preferenci komunitní formy péče všude tam, kde to stav pacientů umožní. Následná odborná diskuse vyústí ve finální návrh řešení úhradového systému a jeho promítnutí do všech potřebných norem a pravidel.

Aby návrhy nezůstaly jen na papíře, probíhají pravidelná jednání se zástupci Ministerstva zdravotnictví i zdravotních pojišťoven. Záměry reformy jsou konzultovány se zástupci vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny i Svazu zdravotních pojišťoven. Tato strategická podpora je pak dále rozvíjena na pracovní bázi s vybranými výkonnými pracovníky jednotlivých pojišťoven.

V posledních letech v návaznosti na pracovní skupinu udržitelného financování probíhá řada dílčích inciativ, které mají za cíl úhradové mechanismy upravit a  přizpůsobit poskytované péči a specifikům našeho oboru.

V rámci projektu ÚZIS jsou vyhodnocovány dostupné údaje o ambulantní i lůžkové péči. Již z dílčích výstupů je zřejmé, že DRG systém by měl být v psychiatrii zásadně přehodnocen, či by měl být zvolen zcela jiný systém úhrad lůžkové (akutní i následné) péče.

Na podporu komunitní péče připravuje pracovní skupina zcela nový koncept financování Center duševního zdraví, který zohledňuje průběh péče (zahájení péče, ukončení péče, platba za tzv. osoboden) a činnosti všech profesí, které se na péči v tomto centru podílejí, zejména pak činnosti terénních sester. Nyní jsou činěny všechny nezbytné kroky tak, aby tento nový systém financování přímo navazoval na "startovací" provozní podporu, kterou tyto nově vzniklé služby obdrží z evropských fondů.

Úpravy financování ovlivňují také ambulantní sféru, kde se již pro letošní rok podařilo prosadit dílčí změny. A jaké konkrétní změny přináší letošní rok? Především byly odstraněny regulace na dlouhodobě působící injekční přípravky (tzv. ZULP) a léčiva, které negativně ovlivňovaly řízení péče o vážně duševně nemocné, současně bez regulací je také tzv. vyžádaná péče. Zcela bez regulací je v letošním roce i péče o pacienty v ochranném léčení, tento krok je navázán na vykazování nového signálního výkonu 35040 (Pacient se soudně nařízeným ochranným léčením), zdravotní pojišťovny vám tento kód v současné době právě aktivně nasmlouvávají. Všeobecná zdravotní pojišťovna navíc odstranila i  související regulaci výkonů.

Další zamýšlené úpravy zůstávají předmětem kontinuálně probíhajících vyjednávání, úpravy mají za cíl především podpořit práci v terénu a dále motivovat poskytovatele péče pro práci s vážně duševně nemocnými (cílem je bonifikace - vyšší hodnota bodu - za péči o dispenzarizované pacienty). Naší další snahou je podpora psychoterapie a krizové péče.

Kromě těchto dílčích úspěchů přinášejí tato jednání i cenné zkušenosti, na kterých je možné v dalších letech stavět.

MUDr. Simona Papežová a tým pro reformu psychiatrické péče


Čes a slov Psychiatr 2017;113(1): 5 -6

Zpět