Česká a slovenská psychiatrie

Česká a slovenská psychiatrie

Časopis
Psychiatrické společnosti ČLS JEP
a Psychiatrickej spoločnosti SLS

zprávy / news

130. VÝROČÍ NAROZENÍ PROF. MUDR. HUBERTA PROCHÁZKY


Psychiatrie je pro řadu lidí zahalena pláštíkem tajemná, a tak pochopitelně často vzbuzuje respekt. Smutnou skutečností je, že láska k tomuto oboru si někdy vyžádá i daň nejvyšší v řadách našich kolegyň a kolegů. Smutným příkladem je i profesor MUDr. Hubert Procházka, jehož život předčasně ukončila střelba bývalého pacienta.

Česká a slovenská psychiatrie

19. října 1885 se v Kobeřicích u Slavkova na Moravě manželům Janu a Marii Procházkovým narodil syn Hubert. O dva dny později byl pokřtěn jménem Karel. Narodil se do rodiny, kde byla již po čtyři generace tradice učitelství. Od dětství byl Hubert vychováván k zodpovědnosti a svědomitosti. V roce 1911, po maturitě na brněnském gymnáziu, úspěšně složil přijímací zkoušky na Lékařskou fakultu Karlovy Univerzity v Praze. Již během studia pracoval na psychiatrické klinice prof. MUDr. Karla Kuffnera, kde dokonce zastával místo klinického asistenta. V prvním válečném roce 1914 úspěšně odpromoval a byl odvelen do posádkové nemocnice v Brně. V c. k. armádě sloužil jako lékař na italské frontě ve vojenské nemocnici v Udine. Příchodem míru se opět vrátil na pražskou psychiatrickou kliniku. V roce 1922 se především díky svým schopnostem, nadání a píli stal prvním asistentem. V létě roku 1928 obhájil svou práci o Huntingtonově chorobě a byl habilitován z psychiatrie a  neurologie. Jako nástupce profesora Kuffnera vedl MUDr. Procházka pražskou kliniku dva semestry. Po předčasném úmrtí přednosty psychiatrické kliniky v  Brně prof. MUDr. Karla Bělohradského v březnu 1929 byl pověřen reorganizací a  vedením tohoto osiřelého ústavu. Po příchodu do Brna byl ještě téhož léta jmenován mimořádným profesorem. Rok 1930 se u MUDr. Procházky nesl v duchu radostných událostí. V lednu se oženil se svojí dlouholetou spolupracovnicí MUDr. Annou Mazačovou a již v prosinci přišel na svět prvorozený syn Hubert. O  tři roky později se rodina rozrostla o dceru Jitku. MUDr. Procházka byl právě čerstvě jmenován řádným profesorem. Jeho výborné výsledky v hospodaření a při vedení kliniky byly v roce 1935 důvodem k tomu, aby byl zvolen děkanem Masarykovy univerzity v Brně.

Na pražské klinice MUDr. Procházka plně využil ideální příležitost věnovat se sérologii, likvorologii a neurohistologii. Dostatek laboratorního materiálu mu umožnil ověřovat nově zaváděné vyšetřovací laboratorní metody. Řadu z nich upravil pro snadnější použití v praxi (např. zákalovou reakci Meinickeho, silikvadevou reakci). Zasadil se o zavedení nefelemetrie v likvorologickém vyšetření. Jeho materialistický přístup k psychiatrii je vidět ve všech jeho pracích. Věnoval se širokému spektru psychiatrických diagnóz včetně luetických mozkových onemocnění. Společně se svojí manželkou se věnovali výzkumu somatogenních psychóz. Snažil se svými pracemi o přesnější diferenciální diagnostiku. Rozlišoval například obrazy "schizoformní" od nosologické jednotky schizofrenie. Zastával Kuffnerův komplexní pohled na psychiatrii. Vůči psychoanalýze zaujal kritický a odmítavý postoj.

Jako červená nit se vine celým životem a prací profesora Procházky snaha o  přesnost, dokonalou znalost problematiky, důkladnost zpracování a zvýšená kritičnost v závěrech. Publikoval více než dvacet vědeckých prací. Ve svých textech vždy dbal nejen o hodnotu obsahu, ale také o čistotu českého jazyka. Velmi často proto své práce přepracovával po stylistické stránce. Ke stejnému přístupu vedl i své mladší kolegy. Profesor Procházka byl dobrý organizátor a  uvážlivý hospodář. Mimo funkcí přednosty kliniky a děkana byl také prezidentem Lékařské komory pro zemi moravskoslezkou. K jeho zálibám patřila filatelie a  hra šachů. V roce 1930 byl kapitánem úspěšného československého družstva na šachové olympiádě v Hamburku.

Tragický osud profesora Procházky se naplnil v předvečer jeho padesátých narozenin. Cestou na oslavu byl zastřelen na Zelném trhu čtyřmi ranami svým bývalým pacientem, trpícím paranoidní schizofrenií. Smrt zastihla profesora Procházku v době plného pracovního nasazení a zabránila mu tak vidět výsledky své mravenčí práce. Snad největší ranou byla pro jeho manželku, pětiletého syna a dvouletou dceru.

Autoři děkují panu Hubertu Procházkovi za poskytnuté informace o otci.

Obrazová dokumentace: Vencovský, E.: Počátky české psychiatrie XVIII. a XIX. století. SzdN, Praha 1957

MUDr. Antonín Doněk, Mgr. Ludmila Nováková,
MUDr. Emanuel Doněk, MUDr. Jana Doňková
Psychiatrická léčebna U Honzíčka, Písek


Celá stať v dokumentu PDF
Čes a slov Psychiatr 2016;112(1): 52 -53

Zpět